Ta krátká lidská pouť
Světem od zrození
Chtěli by se zbavit pout
Nedojdou však k spasení
Já jsem jejich král
Nejsou žádní vyvolení
Je jich mnoho, co nechápou
A co se neskloní
Jen já jsem věčnej
Jsem čas, co plyne
Co se mnou zrodí, mnou taky zhyne
Jsem věčnej poutník, co všechno provází
Jenom pouhá myšlenka a už ze mne mrazí
Bylo jich mnoho
Chtěli pošlapat můj dar
Vidím ty, co se neskloní
Pak přichází jen zmar
Lámou pečeť na rtech slávy
Do temna se propadaj
Vše, co jsem jim stvořil
Jedním tahem prohrávaj