Tak tedy stůj před vírou svou
Jsi otrok snů
Tak jen se směj, jak smutnej je den
V koutě umírej
Umírej, umírej, umírej sám
Jak prázdná díra v objetí
Jdeš dál
Rukou nesmělou, nocí studenou
Jseš sám
Umírej, umírej, umírej sám
Tápáš ve vědomí, nevíš, kam jít
Tak uteč dál
Od prahu z kamene a od hlav, co ví
Jak shnít
Umírej, umírej, umírej sám
Umírej, umírej, umírej dál