Proč jsem ji potkal?
Proč jsem ji viděl?
Proč jsem se díval?
Proč jsem se styděl?
Její krása brala dech
její úsměv taky
zůstal jsem stát na schodech
jenom kulil zraky
Proč jsem se do očí
podíval víle?
Proč mi jak století
přišla ta chvíle?
Neschopen pohybu
neschopen slova
hltal ji očima
znova a znova
Proč jsem za ní neběžel
Když šla náhle dál?
Proč jsem hlavu nevěšel
na místě jsem stál?
Než jsem si to uvědomil
trvalo to? ... Chvíli.
Pak to ale bylo jasný:
nejsou žádný víly.