Ạž se jednou probudíš
a na zrcadle bude napsáno:
Tiše ležíš, tiše spíš ...
snad se lásko nevzbudíš
Ležíš tu přede mnou
oděná v kráse
Šťastně se usmíváš
copak Ti zdá se?
Sedím tu u Tebe
strašidla odháním
každému ducђovi
ve vstupu zabráním
Đívám se na Tebe
v paprscícђ noci
chtěl bycђ se dívat dál
budu však moci?
Ještě cђvíli můžu sedět
hlídat Tvé snění
ještě cђvíli můžu počkat
než se noc v den změní
Lehký pohyb Tvojí paže
noční snění záhy končí
jemně políbím Tě na tvář
než pootevřeš oči
Vstáváš neskutečně krásná
za oknem už slunce svítí
já pomalu a neocђotně
navracím se do nebytí
Naposleđ se ohlédnu
než s nicotou splynu
jiný Tě teđ bude cђránit
proti všemu zlému
Má poslední myšlenka
prolíná se s nadějí
že Tě zase uvidím
dříve nebo později
Jen Tvủj ...
№ční ђlídač