Stojím tu před Tebou
s květinou v ruce
Srdce se rozbuší
rychle a prudce
Z pohledu na Tebe
pálí mě zrak ...
Chtěl bych se uklidnit
jen nevím jak
Chtěl bych Ti říct
že Tě mám rád
Pak ať se stane
co má se stát
Moc pro mne znamenáš
snad víc než moc
O Tobě přemýšlím
když prijde noc
Když usnu unaven
zdá se mi sen
Je jenom o Tobě
Jen Ty jsi v něm
V paměti stále si
Tvůj obraz nosím
Často jen o pohled
Tvoji tvář prosím
...
Co mám psát dál
snad došly mi slova
Snad měl bych to vzdát
a začít zas znova
Snad měl bych to zabalit
jít zas o dům dál
Nikdy jsem pro Tebe
nic neznamenal
Vím jak to dopadne
to klidně Ti řeknu
Byť nebude potřeba
klidně si kleknu
S otázkou na srdci
před Tebou stojím
Nevědět odpověď?
skoro se bojím...
Nemusíš říkat nic
čtu to z Tvé tváře
vidím jen smutek
kde mohla být záře
Klečet asi nemá cenu
nic se tím už nezmění
Stejně jako doufat, že se
žába v prince promění.
...
Neklekl jsem si.
Stejně řekla ne.
A taky nikdy.