Yeah… Schody do podchodů, yeah
Pod schodama činžáků, domů, voprejskanejch zdí
panelů a ubytoven se vodhaluje víc
sociálních problémů, co svíraj hrdlo.. mí
drze přetavuju vize k tomu, co chci říct
není to plážovej boj, ta vratká budoucnost
proto díky za možnost.. tvořit
zírám na ty osudy, ty volezlý pobudy
ty zewláky, co nechali bez boje život naruby
štěstí není pravidlem, sám jsi pilotem
kdybych neměl vůli dělat hudbu, nevím kde teď jsem
a stejně den za dnem, kočovní krosna a sen
nádražní prostory, zastávky, příběhy
žebráci v kapucích, vyprahlý dózy snů
nevím proč si uloupli zrovna kus zkázy
pařáty, co sahaj na ostnatý dráty nadějí
odevzdaný utopit svůj život v těch peřejích
vnímám to dost silně na to, aby mě to skopalo
než bude pozdě, chci chytat vítr jak rogalo
uletět tam, kde budu volně a jistě vlát
i v mlze vidět na runway, kde můžu přistát
nasaju atmo z podchodů, abych věděl kam
nechci jít a co je klam, klam, klam, klam….