2006. Paulie. Za naše hodnoty. Jsi připravenej?
Kam stoupám, po kterejch schodech se má jít, chytá mě za stehno paní úřední blahobyt. Nedůvěra kyne v objem, zdrháš pryč, vykřič to do písmen, udus plamen. Mraky se stáhly do .. nade mnou. Blázen roznáší noviny, děti řvou. Nashledanou, mládí, jde se prodávat konzumní zboží, jaký? Boží. Hodnoty se dneska mlátěj plácačkou na hmyz, místo chleba se ládujem spoustou metalíz. Nemůžeš nic říct, prosadit, vše je daný, vše je jasný, tak krásný, tak úžasný.
Je zbytečný se topit pro právo, staň se ovcí, která přikyvuje, za odměnu má pár mincí. Dnešnímu systému se dá věřit, asi že, slíběj ti super jeans, dostaneš kamaše. Dostaneš paradoxy, a tak jsi pryč vod hodnot. Jeden pytel na všechno a prošlej kompot, na sklonku dne bude tvůj důvod zmizet jak průvod lidí při povstání za státní krize. A tak se ptám, kam stoupám, po kterejch schodech jdu, už dost dlouho mý stehno bolí, hledám podstatu hodnot, který klesaj jak dědův tlak, tvoje bezmoc visí ve vitríně na omak. Srdce pulsuje, buší, asi něco je, tuší, že nebude klid, že něco nehraje. Vím, že nechceš skončit sledovanej jak Havel, chceš bejt figurka na hraní, skákat na povel.
Nemáme na výběr, nemáme na výběr, skáčeme na povel.
Za naše hodnoty, za naše hodnoty, za naše hodnoty, za naše sny..