Poklidně plynou si v království léta
Když zrna plné jsou sýpky
Když dcera královská do krásy vzkvétá
V loukách samé kvítky
Tu dceru královskou měl rád hoch prostý
I ona pro něho vzplála
Marně však u krále o srdce prosil
Marně zaplakala
Láska je víc, než dokážou meče
V hrstích sílu dává
Bij se vždy pro ni, i když tvá krev teče
Láska neprohrává
Láska je víc, než dokážou meče
V hrstích sílu dává
Bij se vždy pro ni, i když tvá krev teče
Láska neprohrává
Pak jednou do lesů přitáhlo vojsko
Největší lapka chtěl získat
Úrodu, zlato a tu pannu hezkou
Vzal hned útokem hrad
Zmocnil se kořisti po boji podlém
Pobral co mohl a pádil
Po tmě však zabloudil, snad v dešti hustém
Prostý hoch lest připravil
Láska je víc, než dokážou meče
V hrstích sílu dává
Bij se vždy pro ni, i když tvá krev teče
Láska neprohrává
Láska je víc, než dokážou meče
V hrstích sílu dává
Bij se vždy pro ni, i když tvá krev teče
Láska neprohrává
To vojsko navedl na cestu zrádnou
Tam, kde most přes rokli stával
Zřítil se dolů pod nákladu váhou
Jen vůz jeden zůstal
Statečně vojáků hrstku pak pobil
Tím srdce panny si získal
Všechen lid zpíval a dlouho pak slavil
Král mu dceru svou dal
Láska je víc, než dokážou meče
V hrstích sílu dává
Bij se vždy pro ni, i když tvá krev teče
Láska neprohrává
Láska je víc, než dokážou meče
V hrstích sílu dává
Bij se vždy pro ni, i když tvá krev teče
Láska neprohrává