Šel jsem od vlaku domů a kousek za nádražím cosi drobného vleklo kufr
Tak jsem se vrátil pár kroků a mezi dvěma lampama jsem předstíral, že si zavazuju botu
Žil jsem v pasti mezi stínem a splínem
A vedl válku se samotou už asi sto let!
A tak jsem jen řekl
"slečno, nechcete pomoct s tím kufrem?"
Bože není to ta pravá?
Ruka mě zase bude bolet!
Většinou lidi dělají to
Co ani sami moc dělat nechtějí
Ale zdá se jim většinou
Že to tak přece dělat musí
Většinou lidi dělají to
Co od nich ostatní tak nějak čekají
A zdá se jim většinou
Že se tak něčeho přece jen dočkají
V tom kufru byly cihly a když mi řekla, kde bydlí
Já už tušil ... ubytovna a cesta na druhý konec města
Pot mi stékal po zádech, já marně hledal dech
A už po pár metrech jsem nepozorovaně střídal dlaně
Náhodní kolemjdoucí zírali s úctou
Na muže s kufrem a se ženou
Až před vrátnicí
"díky!" řekla mi "tak už je to za námi!"
A já se smál a smál až vylezl vrátnej a říká "hele, mladej, dyť je noc a já chci taky spát!"
Většinou lidi dělají to
Co ani sami moc dělat nechtějí
Ale zdá se jim většinou
Že to tak přece dělat musí
Většinou lidi dělají to
Co od nich ostatní tak nějak čekají
A zdá se jim většinou
Že se tak něčeho přece jen dočkají