Prý ta naše kapela vůbec není veselá
Samé vodné, stočné, zrcadlení
Jsme krajkami i pancíři, z beskydských hor kacíři
Paralelní jak loděk kymácení
Máme do podkroví víza,
Jsme rozestlaná schýza i když kvete kvítí a slunce svítí
Ona ta realita snová do srdcí nám klová
A každá křídla zablátí ti a může být,
Že najdu klid v bráně nocí, přestanu bdít
A dá-li Bůh, rozevře se kruh, zlehka proletím
Tímhle stoletím a někam vodletím
A prý ta naše kapela je jak kulka do čela,
Přitom Země je prý vážně místo skvělé
Jak Robinsoni v matce měst, co prsty deště svírají v pěst
A pozor další jinotaj to je všechno co maj', ano to je celé
Máme do podkroví víza
jsme rozestlaná schýza i když kvete kvítí a slunce svítí
Ona ta realita snová do srdcí nám klová
A každá křídla zablátí ti a může být,
Že najdu klid v bráně nocí, přestanu bdít
A dá-li Bůh, rozevře se kruh a zlehka proletím
Tímhle stoletím a někam odletím
Prý ta naše kapela i z rána půlnoc udělá,
S vanilkovým nebem nevystačíš,
Prý tenhle kůň má hendikep a mikrokosmos rychlý tep
A až nad ránem se proradujem k pláči
Tatáda tátádadá…
Tatádádadá…
Tádádadá… jé…