Jsem vůně, kterou plaveš, když proskočím Ti srdcem
Jsem hra co neuhraješ, jsem nic co zmizí v ruce
Jsem za soumraku buše její duše co Tě tak pálí
Jsem otazníkem zda-li jsme už dávno neprohráli...
Brány nocí,
Vrány křídly leští háv
Noc je symfonie
A hvězdy střepy z krás.
Jsem tři trubky jeden buben,
Jsem vesmír co Ti ladí.
Jsem první červen když je duben,
A ostří co Tě hladí.
Jsem vůně, která sviští
Když prozkočíš mi srdcem,
Jsi mé světlo na jevišti
A já Tvým posledním hercem, hercem, hercem...
Brány nocí, vrány křídly leští háv.
Noc je symfonie a hvězdy střepy z krás.
Brány z písku, brání světlu někde v nás,
Den je tvoje vina Nabokova hráz...
...
...
...
Brány nocí, vrány křídly leští háv.
Noc je symfonie a hvězdy střepy z kráááás.
Brány písku brání světlům někde v nás,
Den je Tvoje vina Nabokova hráz.