Tou cestou, tím směrem prý bych se dávno měl dát
Když sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají
Kus něhy ti za nehty slíbí a dají víc síly se prát
Na dně víc dávat, než brát
A i když se vleče a je schůdná jen v kleče
Donutí přestat se zbytečně ptát
Jestli se blížím k cíli, kolik zbývá víry
Kam zvou svodidla, co po tmě mi lžou
Zda couvám zpátky a plýtvám řádky
Co řvou, že už mi doma neotevřou
Nebo jít s proudem, na lusknutí prstů se začít hned smát
Mít svůj chodník slávy a před sebou davy
A přes zkroucená záda být součástí stáda
Ale zpívat a hrát, kotníky líbat a stát
Na křídlech všech slavíků a už jen tak ze zvyku
Přestat se zbytečně ptát
Jestli se blížím k cíli, kolik zbývá víry
Kam zvou svodidla, co po tmě mi lžou
Zda couvám zpátky a plýtvám řádky
Co řvou, že už mi doma neotevřou
Jestli se blížím k cíli, kolik zbývá víry
Kam zvou svodidla, co po tmě mi lžou
Zda couvám zpátky a plýtvám řádky
Co řvou, že už mi doma neotevřou