Varhany v Olivě pozbyly zvuku,
Je mlha a ticho a nevidíš břeh,
A namísto mozku, jenž vedl by ruku,
Jen pistole píší po šedivých zdech
Ve jménu Humanity!
Být vděčný té ruce, co zbytky ti hází,
Když není co jíst a je vánoční čas,
Být němý, jak ryba, jež na stole schází,
Když na dlažbě pásy ti rozdrtí vaz
Ve jménu Humanity!
*: Ve stáji v seně ti vykážou byt,
To abys denně se přiblížil Kristu,
A přirazí k ceně i slovíčko "lid",
A přirazí k ceně i sádrovou bystu,
I slova, jež slýcháš, i vzduch, který dýcháš,
Tvou radost, i slzy, i hlad.
Od varhan v Oliwie ticho se dívá,
Už pastýři Ježíše přivítali,
Koledy hladem ti žaludek zpívá
A v refrénu zahrají samopaly
/: ve jménu Humanity!:/