Jednou z lesa domů se nesa
Moudrý Ezop,
Potkal brabce, který brabence
Málem sezob.
Brabenec se chechtá,
Ezop se ho hned ptá,
Čemu že se na trávě v lese
Právě řehtá?
Já, povída brabenec,
Se taky rád hlasitě chechtám, chechtám,
Když pupenec kyselinou leptám.
Vím, totiž ten brabenec,
Mravenečník, že se mě neptá, neptá,
Pozře mě, ať se chechtám, nechechtám.
Kampak by to došlo
Třeba s pouhou ponravou,
Kdyby měla plakat,
Že je ptačí potravou.
Ty, ač nejsi brabenec,
Se taky rád hlasitě chechtej, chechtej
A na svou bídu si nezareptej!
Ty, ač nejsi brabenec,
Se taky rád hlasitě chechtej, chechtej
A na svou bídu si nezareptej!